Přeskočit na obsah

Zvládání obav a strachu

Ať se nám to líbí, nebo ne, nepříjemné pocity jsou přirozenou součástí života. Tyto negativní emoce nám však mohou přinášet i mnoho pozitivního: obavy a strach mohou být důležitým signálem, který nás chrání před nebezpečím a nutí nás řešit problémy.

Každý někdy zažívá nervozitu nebo obavy. Studie prokázaly, že 2 z 5 lidí pocítí obavy alespoň jednou denně. Ale někoho tyto pocity mohou úplně zahltit. Chronické obavy jsou součástí obecné úzkostné poruchy, která může postihnout kohokoli v jakékoli fázi života. Odhaduje se, že asi 1 z 20 lidí prožije během svého života významnou úzkost. Takže pamatujte, že nejste sami.

Co vlastně znamená úzkost…

Strach je běžnou součástí života a může nám pomoci přežít v nebezpečné situaci (například setkání s divokou šelmou) tím, že nás přinutí bojovat nebo utéct. Úzkost pociťujeme v méně hrozivých situacích. Například sportovci před zápasem nebo závodem zažívají určitou úzkost. Ta není na obtíž – nabudí je a připraví je na výkon. Úzkost představuje problém pouze, když je neadekvátní dané situaci, jinými slovy když se objeví i bez skutečného ohrožení nebo nebezpečí. V určitých situacích úzkost očekáváme (např. při pracovním pohovoru nebo prezentaci), ale pokud je tak velká, že nám brání dělat, co je třeba, stane se z ní problém. Na této extrémní úrovni už narušuje kvalitu života.

Různé typy úzkosti

Strach představuje velmi intenzivní typ úzkosti a obvykle je reakcí na bezprostřední specifickou situaci. Někdy se objeví ve společenské situaci nebo při představě budoucí společenské situace. Tomuto typu strachu říkáme „sociální úzkost“. Někteří lidé pociťují silný strach v reakci na velmi specifické věci, například pavouky, výšky, vodu. Těmto strachům se říká fobie. A jiní zažívají strach v podobě „čiré hrůzy“, která přichází z ničeho nic. Tomu se říká panické ataky.

My se budeme zabývat úzkostí na úrovni obecné úzkosti nebo chronických obav. Tento typ úzkosti má podobné fyzické a emoční projevy jako strach, ale lze ho zažívat v různých úrovních intenzity. Tato úzkost nepřijde rovnou jako čirá hrůza, ale buduje se postupně.  Je typická velkým napětím, které vám nedopřeje klidu. Často je dlouhodobá a může se objevit, když prožíváte negativní událost, nebo když ji očekáváte v budoucnu.

Pochopení obecné úzkosti

Běžná úzkost se stává problémem, když:

  • je přehnaná
  • se zdá nekontrolovatelná
  • máte pocit, že vám narušuje život
  • je trvalá – je pořád nablízku
  • a způsobuje značný stres nebo zhoršuje vaši schopnost zvládat každodenní život

V tuto chvíli se z běžné úzkosti stává obecná úzkost.

Běžně uváděné příznaky obecné úzkosti jsou:

  • Chronické obavy, které nelze vyhnat z hlavy. Točí se pořád dokola jako zaseknutá deska.
  • Nekontrolovatelná úzkost. Toužíte ovládat své emoce, ale máte pocit, že úzkost a obavy nad nimi převzaly kontrolu a vy je nemůžete zastavit.
  • Dotěrné myšlenky. Bez ohledu na to, jak moc se snažíte nestrachovat se a nemyslet na věci, které vás znervózňují, tyto myšlenky se vám pořád vrací i proti vaší vůli.
  • Neschopnost snášet nejistotu. Chcete vědět, co se bude dít a pocit, že „nevíte“ je pro vás opravdu těžký.
  • Neklid, napětí, nervozita a neschopnost se uvolnit.
  • Fyzické napětí. Nervozita nebo podrážděnost, napjaté nebo ztuhlé svaly v těle.
  • Poruchy spánku. Potíže s usínáním, noční buzení nebo neklidný spánek, protože mysl se neustále zabývá obavami.
  • Potíže soustředit se na úkol.
  • Prokrastinace. Odkládání úkolů, protože se zdají náročné a nezvladatelné.
  • Vyhýbání se situacím, které ve vás vyvolávají obavy, úzkost a nervozitu.

Škodlivé strategie

Vyhýbání

Ve snaze krátkodobě omezit obavy se lidé často uchylují k určitým strategiím. Ale ty z dlouhodobého hlediska obavy naopak podporují, a proto jsou škodlivé. Jsou dva hlavní typy škodlivých strategií.

Prvním je vyhýbání. To se může vztahovat na obávaný důsledek nebo na samotné obavy. Když například někdo dostane nabídku vést nový, důležitý projekt v práci a obává se „Co když to nezvládnu? Co když selžu?“, může ze strachu před špatným výsledkem tuto příležitost přenechat někomu jinému. Příkladem vyhýbání se strachování mohou být televizní zprávy, protože víte, že zprávy jsou pro vás často příčinou obav nebo potřeby neustále volat svým blízkým ze strachu, že se jim něco stalo. Poslednímu příkladu se říká také hledání ujištění.

Problémem vyhýbání je, že si tak omezujeme příležitosti vystavit se obavám a zjistit, že výsledek nebyl tak hrozný, jaký jsme čekali, že obavy nejsou nekontrolovatelné nebo nebezpečné a že si můžete poradit i bez strachování. Nemáme příležitost své obavy vyvrátit a tím je podporujeme.

Kontrola myšlenek

Druhým typem škodlivé strategie je kontrola myšlenek. Lidé s obecnou úzkostí se často neúspěšně pokoušejí různými způsoby ovládat své znepokojivé myšlenky. Mohou se snažit obavy potlačit (řeknou si, aby se přestali strachovat), rozumově své obavy vyvrátit („Pravděpodobnost, že se to stane je strašně malá“), odvést svou pozornost jinam (např. na jiný úkol) nebo myslet pozitivně („Všechno dobře dopadne“). Tato snaha své obavy ovládat však z různých důvodů selhává.

Například se obecně ví, že snaha potlačit myšlenku má naprosto opačný efekt. Schválně zkuste příští minutu nemyslet na růžového slona a uvidíte, jak se vám to bude dařit.

Nemá smysl snažit se obavy vyvrátit rozumem, protože bez ohledu na to, jak malá je šance, že se něco stane, vy hledáte jistotu a vaše odpověď vždy bude: „Ale může se to stát!“ Tato strategie nejenže znepokojivé myšlenky nezastaví, ale navíc podporuje jedno z vašich negativních přesvědčení – že obavy nelze kontrolovat.

Přijmout nejistotu

Neschopnost přijmout nejistotu je přístup, který má k životu mnoho lidí. S tímto přístupem člověk vnímá nejistotu, nepředvídatelnost a pochybnosti jako hrozivé a nesnesitelné a snaží se jim za každou cenu vyhnout. Ti, kteří nesnáší nejistotu a potřebují záruky, mohou:

  • říkat věci jako: „Musím to vědět.“ „Vím, že je malá šance, že se to stane, ale může se to stát.“ „Musím si být na 100 % jistý.“
  • být raději, když se něco špatného stane hned, než čekat a nevědět, jaký bude nakonec výsledek.
  • mít potíže použít plán nebo řešení, protože nejprve potřebují záruky, že bude fungovat.

Pokud zastáváte tento přístup, pak možná věříte, že obavy vám pomáhají tím, že vás připravují na nejhorší. Považujete je za pokus předvídat život, aby vás nic nepříjemného nepřekvapilo. Obavy jako takové snižují váš pocit nejistoty a tak se strachujete a strachujete. Jinými slovy se strachujete, protože věříte, že je to jediná strategie, jak mít život jistější a předvídatelnější – věříte, že máte větší kontrolu.

Je však ve skutečnosti díky obavám něco opravdu předvídatelnější a jistější? Změní nějak obavy, co se stane? Není život pořád stejně nepředvídatelný? Je to jenom váš pocit, že vám obavy přináší větší kontrolu. Vlastně jenom přemýšlíte nad nejhoršími možnými situacemi a přitom se cítíte mizerně. Stojí to opravdu za to? Vyváží falešný pocit jistoty všechny negativní důsledky obav?

Řešení problémů

Možná jste si až dosud mysleli, že obavy a řešení problémů jsou totéž. Ale teď zjistíte, že tomu tak není a naučíte se cenné postupy, jak efektivně řešit každodenní problémy, a tak se méně strachovat.

Na rozdíl od obav je řešení problémů konstruktivní myšlenkový proces zaměřený na flexibilní a efektivní nakládání s aktuálním problémem. Principem je identifikovat problém, sepsat jeho různá řešení a vyhodnotit ta nejlepší z nich, vytvořit plán, který jedno nebo více řešení uvede do praxe a jednat. Nakonec vyhodnotíte, jak dobře se vám problém podařilo vyřešit.

Portrétová fotografie Dr. Ivan Černohorský
Dr. Ivan Černohorský

Další články z blogu

autofagie a dlouhověkost: very old man

Autofagie a dlouhověkost

Autofagie je skutečný a důležitý „úklidový“ mechanismus našich buněk a její porucha patří mezi…

Diety, růst, recyklace a dlouhověkost

Diety, růst, recyklace a dlouhověkost

Jídlo není jen zdrojem energie a stavebních látek. Je také informací. Prostřednictvím…

vzdělávání v době AI

Vzdělávání pro svět, který ještě neznáme: Co se učit v době umělé inteligence?

Umělá inteligence zásadně mění způsob, jakým pracujeme, učíme se a přemýšlíme. Jak ale…

ivan-cernohorsky-2

Mějte náskok

Získejte jako první informace z oblasti koučinku. Užitečné novinky přímo do vaší schránky.