Přeskočit na obsah

Filozofický a psychologický původ koučinku

Antický muž držící jablko

Filozofický a psychologický původ koučinku sahá hluboko před jeho moderní podobu — k sókratovskému dialogu starověkého Řecka, stoické filozofii, humanistické psychologii Carla Rogerse a existenciálnímu myšlení Viktora Frankla. Mindset Academy, vzdělávací instituce akreditovaná ICF a MŠMT, tyto kořeny systematicky zapracovává do výcviku koučů od roku 2011.

Současný diskurz o koučování se často omezuje na jeho vnímání jako moderního nástroje podnikového managementu nebo produktivity, který vznikl v 80. letech 20. století v prostředí amerického byznysu a sportu. Podrobná genealogická analýza však odhaluje, že koučování představuje vyvrcholení tisíciletého vývoje intelektuálních tradic zaměřených na kultivaci lidského potenciálu, etickou sebereflexi a hledání smyslu. Základy této disciplíny jsou hluboce zakořeněny v antické řecké filozofii, helénistických školách, východních spirituálních systémech a v hlubinné i humanistické psychologii 20. století. Tento článek zkoumá hluboké historické kořeny koučování a dokazuje, že nejde o moderní vynález, nýbrž o “rebrandovanou” formu filozofie osobního rozvoje, která byla změněna pro potřeby sekulární a zrychlené společnosti.

Autor a garant vzdělávání

Dr. Ivan Černohorský, ACC

Zakladatel Mindset Academy (2011) · ICF Associate Certified Coach · 15 let ve vzdělávání koučů · Životní příběh a kvalifikace →

Mindset Academy je ICF a MŠMT akreditovaná vzdělávací instituce — koučovací výcviky realizujeme od roku 2011.

Antické základy: Sókratovský dialog a zrod maieutiky

Prvním a nejvýznamnějším pilířem, na němž moderní koučování stojí, je sókratovská metoda dotazování. Sókratés, postava, která zásadně změnila směřování západního myšlení, nepředstavoval učitele v tradičním smyslu, který předává hotové vědomosti, ale spíše facilitátora, který pomáhá druhým nalézt pravdu v nich samotných.

Maieutika jako archetyp koučovacího rozhovoru

Sókratés svou metodu nazýval maieutikou, tedy uměním porodní báby. Tvrdil, že on sám je neplodný, co se týče vědění, ale dokáže asistovat při „porodu“ myšlenek svých partnerů v dialogu.3 Tento posun od monologu (přednášky) k dialogu je fundamentální transformací, která definuje podstatu koučování. V koučovacím vztahu není expert kouč, ale klient (interlokutor), který v sobě nosí implicitní vědění. Úlohou kouče je, prostřednictvím disciplinovaného a provokativního dotazování, odhalit rozpory v klientově uvažování a pomoci mu dospět k vyšší úrovni sebeuvědomění.3

Sókratovský dialog pracoval s fází zpochybnění (ironie), kdy se ukázalo, že to, co člověk považuje za jisté, je ve skutečnosti jen neprozkoumaný předsudek. Tato fáze „produktivního nepohodlí“ je v moderním koučování klíčová pro prolomení limitujících přesvědčení.6 Sókratés jako „střeček athénský“ svými otázkami popichoval spoluobčany k bdělosti, což přímo koresponduje s rolí moderního kouče, který vyzývá klienta k přezkoumání jeho rigidních postojů.3

Typ dotazováníFilozofický účel v anticeParalela v moderním koučování
Klarifikační otázkyOdhalení skrytých definic a významů slov.„Co přesně pro vás znamená být úspěšný?“
Zkoumání předpokladůTestování platnosti „nezpochybnitelných“ pravd.„Předpokládáte, že tato cesta je jediná?“
Zkoumání důkazůPosun od pouhého mínění (doxa) k podloženému vědění.„O jaká fakta se opírá vaše současné přesvědčení?“
Zkoumání perspektivRozvoj kognitivní flexibility a empatie.„Jak by se na tuto situaci díval váš největší konkurent?“
Zkoumání důsledkůIdentifikace dlouhodobých dopadů jednání.„Jaké budou implikace, pokud v tomto chování vytrváte?“

Tabulka 1: Sókratovská dialektika v kontextu moderních koučovacích kompetencí.6

Aristoteles a koncept eudaimonie

Zatímco Sókratés poskytl metodologii, Aristotelés definoval cíl. V Etice Níkomachově představil koncept eudaimonie, který je často nepřesně překládán jako štěstí, ale v širším smyslu znamená rozkvět nebo prospívání.1 Aristotelés tvrdil, že eudaimonie není emoce, ale aktivní stav dosažený kultivací ctností a realizací vlastního potenciálu v souladu s rozumem.1

Tento aristotelský důraz na „stávání se nejlepší verzí sebe sama“ je primárním motorem moderního výkonnostního i životního koučování.3 Koučování v tomto smyslu není léčbou nemoci, ale usilováním o aristeia (vynikající kvalitu), což je termín, který antická filozofie používala pro popis nejvyšší lidské zdatnosti.11 Aristotelův model ctností jako „středu“ mezi dvěma extrémy (např. odvaha jako střed mezi bázlivostí a lehkomyslností) poskytuje koučům strukturu pro vyvažování klientových postojů a hledání integrity.11

Helénistický prakticismus: Stoicismus jako kognitivní disciplína

Paralely mezi stoicismem a moderním koučováním, zejména kognitivně-behaviorálním koučováním (CBC), jsou natolik silné, že lze stoicismus považovat za přímého předchůdce moderních psychologických intervencí zaměřených na odolnost.13 Stoická filozofie nebyla akademickou teorií, ale askésis – praktickým cvičením určeným k dosažení ataraxie (klidu mysli).15

Dichotomie kontroly a vnitřní pevnost

Základní princip stoicismu, jak jej formuloval Epiktétos v Rukojeťi, spočívá v rozlišení mezi tím, co máme ve své moci, a tím, co nikoliv.12 Stoici tvrdili, že naše utrpení nepochází z vnějších událostí, ale z našich soudů o nich. „Lidi neznepokojují věci samy, nýbrž jejich názory na ně,“ napsal Epiktétos, což je citát, který zakladatelé kognitivní terapie jako Albert Ellis uvádějí jako svůj hlavní inspirační zdroj.3

V koučovací praxi slouží dichotomie kontroly jako mocný reframingový nástroj. Když je klient ochromen stresem, kouč jej vede k „uzávorkování“ vnějších proměnných (názory druhých, minulost, tržní výkyvy) a k soustředění se na jedinou oblast, kde má plnou suverenitu: na své vlastní soudy a rozhodnutí (prohairesis).14 Tento posun od reaktivity k proaktivitě je esencí psychologické odolnosti.

Stoická cvičení v moderním hávu

Stoické askésis zahrnovalo řadu technik, které jsou dnes integrální součástí koučovacích manuálů pod moderními názvy.13

Stoická technikaPopis a původní názevModerní ekvivalent v koučování / CBT
Premeditatio MalorumMentální nácvik nejhorších scénářů pro snížení strachu.Krizové plánování a de-katastrofizace.
Objektivní reprezentacePopis událostí neutrálním jazykem bez adjektiv.Kognitivní defuze a fakta bez emocí.
Prosoche (Bdělost)Neustálá pozornost k vlastním soudům v přítomnosti.Mindfulness (všímavost) a sebe-monitoring.
Pohled shoraVizualizace situace z vesmírné perspektivy.Získání nadhledu a systémové myšlení.
Večerní reflexeBilancování dne: co se povedlo, kde jsem chyboval.Reflexivní deník a metakognitivní růst.

Tabulka 2: Srovnání helénistických asketických cvičení s moderními technikami.13

Stoický koncept „výhrady“ (fate permitting) učí klienta vkládat maximální úsilí do akce, ale zůstat vnitřně nezatížen výsledkem, pokud jej nemůže plně ovlivnit.19 Tato moudrost je klíčová pro lídry v komplexních a nepředvídatelných systémech, kde lpění na specifickém výsledku vede k syndromu vyhoření a rigidity.

Východní moudrost: Buddhismus a intersubjektivní uvědomění

Zatímco západní tradice kladla důraz na rozum a individualitu, východní směry – zejména buddhismus – přinesly do genealogie koučinku hluboké porozumění procesům mysli a vzájemné provázanosti.22

Čtyři vznešené pravdy jako koučovací proces

Buddhistický model psychologie je postaven na čtyřech vznešených pravdách: existenci neuspokojivosti (dukkha), její příčině (lpění a nevědomost), možnosti jejího ukončení a cestě k tomuto ukončení.24 Tento proces pozoruhodně zrcadlí moderní koučovací sekvenci: identifikaci problému nebo bloku, odhalení skrytých připoutaností či omezujících přesvědčení, definování vize řešení a vytvoření disciplinovaného plánu akce (Osmidílná stezka).24

Koncept „Pravé všímavosti“ (sati) v koučování není pasivní relaxací, ale stavem „otevřené pozornosti“ k vlastním myšlenkovým pochodům bez okamžitého hodnocení.23 To umožňuje klientovi „zůstat s“ nepříjemnými emocemi, místo aby před nimi utíkal, což buduje emoční inteligenci a schopnost seberegulace.23

Střední cesta a radikální propojenost

Buddhistická „Střední cesta“ učí vyhýbat se extrémům – např. mezi totální rigiditou a naprostou absencí struktury. V exekutivním koučování to pomáhá lídrům navigovat mezi autoritářstvím a laissez-faire přístupem.23 Dalším klíčovým konceptem je „Spoluvznikání“ nebo vzájemná závislost. Na rozdíl od západního mýtu o „self-made manovi“, buddhistický pohled zdůrazňuje, že nikdo neexistuje v izolaci. To vede k rozvoji systémového koučování, kde se klient učí vidět, jak jeho akce rezonují v celé síti vztahů organizace.23

Psychologický zlom: C. G. Jung a cesta k celistvosti

Jedním z nejfascinujících zjištění při zkoumání kořenů koučinku je hloubka, v jaké Carl Gustav Jung předjímal moderní koučovací principy. Jeho analytická psychologie nebyla zaměřena pouze na léčbu neuróz, ale především na proces individuace – stávání se tím, kým člověk ve své podstatě skutečně je.1

Individuace: Cesta za hranice ega

Jung rozlišoval mezi Já (ego), tedy centrem našeho vědomého rozhodování, a Bytostným Já (Self), které představuje celistvost naší psychiky.27 Koučování v jungovském duchu není o dosahování úspěchů z pohledu ega (sláva, peníze), ale o naslouchání „nápovědám duše“ a realizaci vnitřního potenciálu.27

Mnoho Jungových výroků působí jako z moderní koučovací příručky. Například: „Já nejsem to, co se mi stalo, jsem to, čím se chci stát“.28 Tento citát zdůrazňuje klíčový koncept koučování: orientaci na budoucí účel a smysl, spíše než na kauzální příčiny v minulosti. Jungovský přístup v koučování transformuje klienta z oběti historie na tvůrce vlastního osudu skrze vědomé rozhodování.28

Práce se stínem a archetypy v managementu

Pro moderního lídra je zásadní Jungův koncept Stínu – těch částí naší osobnosti, které jsme vytěsnili, protože neodpovídají našemu ideálnímu obrazu.27 Koučování pomáhá tyto nevědomé aspekty integrovat. Jak Jung varoval: „Dokud neučiníte nevědomé vědomým, bude to řídit váš život a vy to budete nazývat osudem“.30 Právě identifikace těchto „blind spots“ (slepých skvrn) je jedním z nejcennějších přínosů exekutivního koučování.

Jung také zavedl koncept „Raněného léčitele“ (Wounded Healer), který naznačuje, že schopnost kouče provázet druhého procesem změny je přímo úměrná jeho vlastní ochotě čelit vlastním vnitřním konfliktům.31 To klade na koučování vysoké etické nároky a posouvá jej od sady technik k formě bytí.28

Jungův konceptDefinice pro praxiAplikace v moderním koučování
PersonaMaska, kterou ukazujeme světu.Zkoumání autenticity lídra vs. hraní rolí.
StínPotlačené a nepoznané kvality.Identifikace reaktivního chování a nevědomých motivací.
Anima/AnimusVnitřní ženské/mužské kvality.Balancování empatie (vztahů) a logiky (výsledků).
SynchronicitaVýznamné náhody bez příčiny.Využití intuice a nečekaných událostí jako katalyzátoru změny.
IndividuaceIntegrace vědomí a nevědomí.Dlouhodobý cíl koučování: celistvost a integrita osobnosti.

Tabulka 3: Jungovské principy jako základ transformativního koučování.27

Existencialismus a logoterapie: Smysl jako hnací síla

Existenciální škola koučování, reprezentovaná mysliteli jako Viktor Frankl nebo Emmy van Deurzen, přináší do genealogie koučinku zásadní rozměr lidské svobody a odpovědnosti.33

Viktor Frankl a vůle ke smyslu

Viktor Frankl, psychiatr a přeživší holocaustu, založil logoterapii na přesvědčení, že primární lidskou motivací není slast (Freud) ani moc (Adler), ale smysl.33 Frankl identifikoval tři cesty k objevení smyslu, které jsou dnes základními pilíři životního koučování:

  1. Tvůrčí hodnoty: To, co světu dáváme (práce, činy, tvořivost).
  2. Zážitkové hodnoty: To, co ze světa přijímáme (láska, příroda, umění).
  3. Postojové hodnoty: Postoj, který zaujmeme k nevyhnutelnému utrpení.34

Franklovo učení o „poslední lidské svobodě“ – schopnosti zvolit si svůj postoj za jakýchkoliv okolností – je ultimátním posílením klienta v koučovacím procesu.34 Kouč zde nepůsobí jako ten, kdo dává smysl, ale jako ten, kdo facilituje jeho objevení v jedinečné situaci klienta.36

Emmy van Deurzen a čtyři dimenze existence

Emmy van Deurzen rozpracovala existenciální přístup do mapy čtyř dimenzí, ve kterých se každý člověk pohybuje a které koučování pomáhá prozkoumávat.35 Tento rámec umožňuje koučům pracovat s klientem jako s celistvou bytostí, nikoliv jen jako s výkonným strojem.

Dimenze existenceOblast zkoumáníCíl koučování v této dimenzi
Fyzická (Umwelt)Vztah k tělu, přírodě a majetku.Zdraví, hranice a přijetí smrtelnosti.
Sociální (Mitwelt)Vztah k druhým, kultuře a statusu.Autentické vztahy a sociální přínos.
Psychologická (Eigenwelt)Vztah k sobě, emocím a identitě.Sebeúcta, integrita a osobní historie.
Duchovní (Überwelt)Vztah k hodnotám, smyslu a ideálům.Soulad jednání s hlubokým přesvědčením.

Tabulka 4: Model čtyř dimenzí lidské existence v existenciálním koučování.35

Existenciální koučování se vyhýbá klinickému nálepkování a místo toho se ptá: „Jak mohu žít autenticky v tomto komplexním světě?“.35 Je to hluboce filozofický projekt, který transformuje úzkost z prázdnoty v odvahu k tvorbě.35

Ontologický obrat: Heidegger, Flores a biologie poznání

V druhé polovině 20. století došlo k integraci moderní filozofie, lingvistiky a biologie v tzv. ontologickém koučování. Tento směr, iniciovaný Fernandem Floresem na základě prací Martina Heideggera, Humberta Maturany a Johna Searla, definuje koučování jako intervenci do „způsobu bytí“ jedince.20

Jazyk jako generativní nástroj

Heideggerův výrok „Jazyk je dům bytí“ je v ontologickém koučování brán doslovně. Nežijeme ve světě faktů, ale ve světě interpretací, které jsou formovány naším jazykem.42 Ontologický kouč nahlíží na klienta skrze tři propojené domény: jazyk, emoce a tělo (BEL model – Body, Emotions, Language).20

Změna v životě klienta nenastává pouze skrze nové plány, ale skrze změnu jeho „pozorovatele“.20 Pokud klient změní svůj narativ (např. z „jsem oběť okolností“ na „jsem ten, kdo činí závazky“), změní se i jeho emoční predispozice k akci a jeho tělesné nastavení.42 Koučování je zde transformací samotné struktury existence, nikoliv jen nápravou chování.

Emoce jako predispozice k jednání

Ontologické koučování přináší revoluční pohled na emoce. Ty nejsou vnímány jako pouhé pocity, ale jako „emoce v pohybu“ (e-motion) – stavy, které nás připravují k určitému druhu jednání.42 Například v afektu odporu (resentment) vidíme jiné možnosti než ve stavu vděčnosti. Kouč pomáhá klientovi tyto stavy identifikovat a vědomě mezi nimi přecházet.20

Doména bytíOntologické východiskoMetoda intervence v koučování
JazykŽijeme v konverzacích.Rekonstrukce příběhů, slibů a žádostí.
EmoceEmoce nás ladí k určité akci.Práce s náladami a emoční inteligencí.
TěloTělo je nejhmatatelnější doména.Změna postury a uvolnění somatických bloků.

Tabulka 5: Tři domény ontologického koučování a jejich vzájemná koherence.20

Humanistická psychologie: Demokratizace seberealizace

V 50. a 60. letech 20. století se objevila humanistická psychologie, tzv. „třetí síla“, která poskytla etický a vztahový základ pro moderní koučovací kontrakt. Osobnosti jako Carl Rogers a Abraham Maslow se odklonily od lékařského modelu (léčba nemoci) k modelu růstovému (rozvoj zdravého člověka).1

Carl Rogers a bezpodmínečné přijetí

Rogersova „na klienta orientovaná terapie“ zavedla tři klíčové podmínky pro transformaci, které jsou dnes základem výcviku každého kouče: empatii, opravdovost (kongruenci) a bezpodmínečné pozitivní přijetí.41 Rogers věřil, že každý člověk má vrozenou „aktualizační tendenci“ – pud k růstu a naplnění.41 Role kouče tedy není klienta opravovat, ale vytvořit bezpečný vztahový prostor, ve kterém se klientův potenciál může přirozeně rozvinout.41

Maslow a pyramida potřeb v koučování

Abraham Maslow svým zaměřením na „sebe-aktualizující se lidi“ změnil pohled na to, co je v psychologii považováno za normu.1 Koučování v maslowovském smyslu začíná tam, kde končí přežití. Pokud jsou naplněny základní potřeby, lidská bytost přirozeně směřuje k vyšším hodnotám, jako je estetika, pravda a sebetranscendence.1 Koučování je nástrojem pro tento pohyb směrem vzhůru po pyramidě potřeb.

Období formalizace: Od vnitřní hry k modelu GROW

Vlastní termín „koučování“ migroval ze sportu do osobního rozvoje v 70. a 80. letech, primárně skrze práci Timothyho Gallweyho a Johna Whitmora. Gallweyho kniha „Vnitřní hra tenisu“ (1974) způsobila revoluci tím, že navrhla, že největší protivník není na druhé straně sítě, ale v hlavě samotného hráče.4

Vnitřní hra a výkonnostní vzorec

Gallweyho slavný vzorec

Mindset - image

(

Mindset - image 1

) se stal základním kamenem výkonnostního koučování. Úlohou kouče je pomoci klientovi snížit „interference“ – tedy pochybnosti o sobě, strach a vnitřní hodnocení, které blokují jeho přirozený potenciál.46 Tento přechod od direktivního trénování (příkazy) k facilitaci uvědomění a odpovědnosti importoval do byznysu Sir John Whitmore.4

Profesionalizace a institutionalizace

Sir John Whitmore kodifikoval proces do modelu GROW (Goal – Cíl, Reality – Realita, Options – Možnosti, Will – Vůle), čímž poskytl strukturu pro koučovací rozhovory v korporátním prostředí.1 Souběžně s tím Thomas Leonard založil Coach University (1992) a International Coach Federation (ICF) v roce 1995, čímž formalizoval trénink, etiku a certifikaci, které tyto antické a psychologické tradice proměnily v moderní profesi.1

Syntéza: Koučování jako moderní aplikace antické techné

Dostupné důkazy jasně potvrzují domněnku, že koučování není moderním módním výstřelkem, ale současným vyjádřením dlouhé historické kontinuity zaměřené na „péči o sebe“ (epimeleia heautou).47 V průběhu dějin se vždy, když společnost procházela obdobím rychlých změn nebo erozí tradičních smyslů, objevily „technologie já“, které pomáhaly jedinci navigovat existencí s moudrostí a odolností.2

Koučování poskytuje sekulární a profesionální prostor pro sókratovský dialog, stoické cvičení, buddhistickou všímavost a jungovskou individuaci, což byly dříve domény duchovních učitelů, starších v kmeni nebo filozofů v athénských porticích.2 Syntézou těchto rozmanitých kořenů – od antické maieutiky po moderní ontologii – nabízí koučování robustní rámec pro transformaci, který potvrzuje, že lidský růst není problémem k vyřešení, ale celoživotním procesem stávání se tím, kým člověk skutečně je.28

Genealogie koučinku ukazuje, že jeho síla nespočívá v novosti jeho technik, ale v hloubce jeho filozofického ukotvení. Je to disciplina, která vrací odpovědnost do rukou jedince a připomíná mu, že i v moderním a technologickém světě zůstává základním úkolem člověka péče o vlastní duši a kultivace charakteru jako cesty k dobrému životu. Tento historický původ dodává koučování legitimitu a hloubku, která dalece přesahuje pouhé dosahování firemních cílů.

FAQ – Časté otázky

Koučink čerpá z několika filozofických tradic. Nejsilnější je vliv sókratovského dialogu — Sókratés nevyučoval předáváním znalostí, ale kladením otázek, které vedly partnera k vlastnímu poznání. Tento přístup, nazývaný maieutika čili „porodní umění myšlenek“, je dodnes základem nedirektivního koučinku. Dalšími zdroji jsou stoická filozofie (práce s tím, co lze a nelze ovlivnit), aristotelská etika zaměřená na rozkvět člověka, a východní tradice jako zen buddhismus s důrazem na přítomnost a nehodnocení.

Zásadní. Carl Rogers a Abraham Maslow položili v 50. a 60. letech 20. století základ, na němž moderní koučink stojí. Rogers rozvinul koncept bezpodmínečného pozitivního přijetí a přesvědčení, že člověk má vnitřní kapacitu k růstu — kouč ji pouze aktivuje, nepřináší ji zvenčí. Maslow přidal hierarchii potřeb a koncept seberealizace. Oba odmítli deterministický pohled na člověka a postavili do centra jeho autonomii a potenciál — což je přesně filozofický základ koučinku.

Sókratovský dialog je metoda filozofického rozhovoru, ve které tazatel neklade hotové odpovědi, ale postupně klade otázky, jež vedou partnera k vlastnímu uvědomění a zpochybnění předpokladů. V koučinku se tento přístup projevuje jako práce s otevřenými otázkami, reflektováním předpokladů klienta a odolností vůči nutkání radit. Kouč, stejně jako Sókratés, vychází z předpokladu, že klient odpovědi v sobě má — rozhovor je pouze nástrojem, jak je odkrýt.

Existenciální filozofie — zejména Sartre, Frankl a Heidegger — přinesla do koučinku důraz na svobodu volby, osobní odpovědnost a hledání smyslu. Viktor Frankl a jeho logoterapie jsou zvlášť relevantní: přesvědčení, že člověk může zvolit svůj postoj k situaci i tehdy, když nemůže změnit okolnosti, je přímým předchůdcem práce s hodnotami a smyslem v koučinku. Existenciální přístup také zdůrazňuje autenticitu — být v souladu sám se sebou — což je téma, které se v koučinkových rozhovorech opakuje velmi často.

Psychoanalýza, vycházející z Freuda, pracuje s nevědomím, potlačenými obsahy a minulými zkušenostmi jako klíčem k porozumění přítomnému chování — a vyžaduje dlouhodobý terapeutický vztah s klinicky vzdělaným odborníkem. Koučink naproti tomu pracuje primárně s přítomností a budoucností, s funkční populací a s vědomými volbami. Přesto psychoanalýza koučink ovlivnila nepřímo — skrze objektové vztahy, práci s přenosem a koncept pracovní aliance, které jsou relevantní pro pochopení dynamiky koučovacího vztahu.

Citovaná díla

  1. The Complete History of Life Coaching and It’s Predecessors …, použito března 15, 2026, https://achology.com/helping-people/the-complete-history-of-life-coaching-and-its-predecessors/
  2. Grounded Theory of The Roots and Emergence of Coaching PDF – Scribd, použito března 15, 2026, https://www.scribd.com/document/180472472/GROUNDED-THEORY-OF-THE-ROOTS-AND-EMERGENCE-OF-COACHING-pdf
  3. Research Paper: The Essence of Coaching and the Ancient Greek Philosophers, použito března 15, 2026, https://icacoach.com/coach-portfolios/research-papers/violetta-psofaki-the-essence-of-coaching-and-the-ancient-greek-philosophers/
  4. INCREASE THE POWER OF COACHING BY UNDERSTANDING ITS HISTORY – ICF Research Portal, použito března 15, 2026, https://researchportal.coachingfederation.org/Document/Pdf/571.pdf
  5. A new purpose for Socratic questioning in coaching, použito března 15, 2026, https://researchprofiles.ku.dk/en/publications/a-new-purpose-for-socratic-questioning-in-coaching/
  6. Ancient Answers: Socratic Dialogue’s Role in Executive Coaching – ICF, použito března 15, 2026, https://coachingfederation.org/blog/ancient-answers-socratic-dialogues-role-in-executive-coaching/
  7. The Socratic Method: Fostering Critical Thinking | The Institute for Learning and Teaching, použito března 15, 2026, https://tilt.colostate.edu/the-socratic-method/
  8. Socratic Questions | Center for Excellence in Teaching and Learning – CETL@uconn.edu, použito března 15, 2026, https://cetl.uconn.edu/resources/teaching-your-course/leading-effective-discussions/socratic-questions/
  9. The Philosophical Influences That Have Shaped Coaching – ICF Research Portal, použito března 15, 2026, https://researchportal.coachingfederation.org/Document/Pdf/2968.pdf
  10. How Ancient Philosophy Shapes Modern Personal Development Practices | by Erica Taine Writes | Medium, použito března 15, 2026, https://medium.com/@ericataine.writes/how-ancient-philosophy-shapes-modern-personal-development-practices-1ac50292ddd2
  11. Ancient Greek Philosophy, Self-Leadership, and The Modern Stoicism Movement: An Interview With Dr. Alkistis Agio – Daily Stoic, použito března 15, 2026, https://dailystoic.com/ancient-greek-philosophy-self-leadership-and-the-modern-stoicism-movement-an-interview-with-dr-alkistis-agio/
  12. Stoicism: A Pre-Buddhist Path to Inner Peace and Resilience – Dharma Wheel, použito března 15, 2026, https://www.dharmawheel.net/viewtopic.php?t=42534
  13. A Brief Guide to Stoic Exercises – Donald J. Robertson, použito března 15, 2026, https://donaldrobertson.name/2021/07/20/a-guide-to-stoic-exercises/
  14. Top 12 Stoic Exercises—Ranked by Difficulty and Scientific Backing, použito března 15, 2026, https://www.stoichandbook.co/top-12-stoic-exercises-ranked-by-difficulty-and-scientific-backing/
  15. Stoicism | Internet Encyclopedia of Philosophy, použito března 15, 2026, https://iep.utm.edu/stoicism/
  16. Sample Leadership Courses | St. Lawrence University, použito března 15, 2026, https://www.stlawu.edu/offices/graduate-programs/sample-leadership-courses
  17. Nietzsche’s Intramundane Askesis and Philosophy as a Style of Life …, použito března 15, 2026, https://researchrepository.universityofgalway.ie/bitstreams/52fdd3fc-2887-4816-a936-e01601c30ecc/download
  18. How to Practice Epictetus‘ Disciplines for a Good Life by Massimo Pigliucci & Gregory Lopez, použito března 15, 2026, https://modernstoicism.com/how-to-practice-epictetus-disciplines-for-a-good-life-by-massimo-pigliucci-gregory-lopez/
  19. A Daily Regimen for the Modern Stoic | by PocketStoic Staff – Medium, použito března 15, 2026, https://medium.com/pocketstoic/a-daily-regimen-for-the-modern-stoic-e4b9ae750e58
  20. (PDF) Ontology: A Theoretical Basis for Professional Coaching – ResearchGate, použito března 15, 2026, https://www.researchgate.net/publication/241224853_Ontology_A_Theoretical_Basis_for_Professional_Coaching
  21. Care (Chapter 10) – The Cambridge Foucault Lexicon, použito března 15, 2026, https://www.cambridge.org/core/books/cambridge-foucault-lexicon/care/C4598F8593B6973D6D4AC1FC874BA526
  22. Stoicism & Buddhism: Lessons, Similarities and Differences – Daily Stoic, použito března 15, 2026, https://dailystoic.com/stoicism-buddhism/
  23. Using Buddhist Psychology in Executive Coaching, použito března 15, 2026, https://www.psychology.org.nz/journal-archive/Iain-McCormick-and-Stewart-Forsyth-Using-Buddhist-Psychology-in-Executive-Coaching.pdf
  24. Buddha philosophy and western psychology – PMC – NIH, použito března 15, 2026, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3705677/
  25. On Buddhist psychology and its influence on modern psychology – KoanCollector, použito března 15, 2026, https://koancollector.com/2023/10/16/on-buddhist-psychology-and-its-influence-on-modern-psychology/
  26. How Buddhism and Modern Psychology Can Enhance Life Quality | Meridian University, použito března 15, 2026, https://meridianuniversity.edu/content/how-buddhism-and-modern-psychology-can-enhance-life-quality
  27. Jungian Coaching (Part 1) – Jung Platform, použito března 15, 2026, https://jungplatform.com/blog/jungian-coaching-part-1
  28. Jungian Coaching & Carl Jung: An Exploration, použito března 15, 2026, https://smallcirclesceremonies.com/2025/06/28/carl-jung-and-the-foundations-of-jungian-coaching/
  29. Psychospirituality and Carl Jung, The Ego, Individuation, and The Higher Self – Coaching, použito března 15, 2026, https://www.transformativelifecoach.co.uk/post/carl-jung-the-ego-the-higher-self-and-individuation
  30. 11 Carl Jung Quotes – The Leaders Advisory | High Performance …, použito března 15, 2026, https://theleadersadvisory.com/11-carl-jung-quotes/
  31. IN FAVOR OF JUNGIAN COACHING – Jungian Coaching School …, použito března 15, 2026, https://jungiancoachingschool.com/in-favor-of-jungian-coaching/
  32. PART 1 | The Scientific Practice of Jungian Coaching, použito března 15, 2026, https://www.jungiancoaches.com/part-1-the-scientific-practice-of-jungian-coaching/
  33. Logotherapy: Viktor Frankl’s Theory of Meaning – Positive Psychology, použito března 15, 2026, https://positivepsychology.com/viktor-frankl-logotherapy/
  34. Viktor Frankl: Key Lessons on Finding Meaning in Life – Bay Area CBT Center, použito března 15, 2026, https://bayareacbtcenter.com/viktor-frankl-key-lessons-on-finding-meaning-in-life/
  35. Existential Therapy — Emmy van Deurzen, použito března 15, 2026, https://www.emmyvandeurzen.com/existential-therapy
  36. About Logotherapy – Official Certification, Education & Training, použito března 15, 2026, https://www.viktorfranklinstitute.org/about-logotherapy/
  37. Logotherapy: Viktor Frankl’s Theory of Meaning – Simply Psychology, použito března 15, 2026, https://www.simplypsychology.org/logotherapy.html
  38. Logotherapy | Gratefulliving, použito března 15, 2026, https://www.gratefulliving.co.nz/logotherapy
  39. Reasons for living: existential therapy and spirituality: Emmy Van Deurzen – Academia.edu, použito března 15, 2026, https://www.academia.edu/96277447/Reasons_for_living_existential_therapy_and_spirituality_Emmy_Van_Deurzen
  40. Existential Perspectives on Coaching by Emmy van Deurzen, Monica Hanaway | eBook, použito března 15, 2026, https://www.barnesandnoble.com/w/existential-perspectives-on-coaching-emmy-van-deurzen/1140277542
  41. The Deep Roots of Coaching: The Psychology and Philosophy that …, použito března 15, 2026, https://www.animascoaching.com/blog/the-deep-roots-of-coaching/
  42. What is Ontological Coaching? – Life Leadership, použito března 15, 2026, https://www.lifeleadership.uk/what-is-ontological-coaching/
  43. Ontological Coaching: The Definitive Guide, použito března 15, 2026, https://coachfoundation.com/post/ontological-coaching/
  44. Top Benefits of Ontological Coaching: Elevate Your Personal and Professional Life, použito března 15, 2026, https://acecoachtraining.com/ontological-coaching/
  45. Ontological Coaching, použito března 15, 2026, https://coachinglab.cl/wp-content/uploads/2019/01/Ontological-Coaching-ICF-Kenya-compressed.pdf
  46. The Practice of Coaching: Origin and Development – Walsh Medical Media, použito března 15, 2026, https://www.walshmedicalmedia.com/open-access/the-practice-of-coaching-origin-and-development.pdf
  47. (PDF) The Philosophical Influences That Have Shaped Coaching – ResearchGate, použito března 15, 2026, https://www.researchgate.net/publication/282860325_The_Philosophical_Influences_That_Have_Shaped_Coaching
  48. Care of the Self, Foucauldian Ethics, and Contemporary Subjectivity – DigitalCommons@URI, použito března 15, 2026, https://digitalcommons.uri.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1274&context=srhonorsprog
  49. The Greek Care of the Self in Foucault and the Athenian Democracy1 – DergiPark, použito března 15, 2026, https://dergipark.org.tr/en/download/article-file/1715224
  50. MODERN MAN IN SEARCH OF MEANING – Erasmus University Thesis Repository, použito března 15, 2026, https://thesis.eur.nl/pub/42913/Kooten-Thesis-Final-Version-.pdf
Portrétová fotografie Dr. Ivan Černohorský
Dr. Ivan Černohorský

Další články z blogu

autofagie a dlouhověkost: very old man

Autofagie a dlouhověkost

Autofagie je skutečný a důležitý „úklidový“ mechanismus našich buněk a její porucha patří mezi…

Diety, růst, recyklace a dlouhověkost

Diety, růst, recyklace a dlouhověkost

Jídlo není jen zdrojem energie a stavebních látek. Je také informací. Prostřednictvím…

vzdělávání v době AI

Vzdělávání pro svět, který ještě neznáme: Co se učit v době umělé inteligence?

Umělá inteligence zásadně mění způsob, jakým pracujeme, učíme se a přemýšlíme. Jak ale…

ivan-cernohorsky-2

Mějte náskok

Získejte jako první informace z oblasti koučinku. Užitečné novinky přímo do vaší schránky.