MUDr. Hedvika Šneibergová

Lékařka se specializací ve vnitřním lékařství, jejíž vlastní zkušenost s chronickým únavovým syndromem jí změnila pohled na zdraví a fungování nervového systému. Vychází z principů celostní medicíny s důrazem na psychosomatiku a neuroplasticitu. Založila projekt Cestou uzdravení, kde propojuje medicínu, osobní zkušenost a metody podpory přirozené regenerace.

Když jsou výsledky v normě, ale člověk se necítí zdravý

Co se děje v našem těle, když nás dlouhodobě trápí zdravotní obtíže, ale lékařská vyšetření neodhalují žádnou jednoznačnou příčinu?
Přednáška nabídne celostní pohled na chronické obtíže, které nezapadají do jasně definované diagnózy. Zaměří se na roli nervového systému, jeho regulace a vzájemného působení tělesných a psychických procesů.
Otevře také otázku, proč ani zdánlivě správné změny životního stylu –kvalitnější spánek, zdravější strava nebo pravidelný pohyb – někdy nepřinášejí očekávané výsledky. Proč nezáleží pouze na tom, co pro své zdraví děláme, ale také na tom, jakým způsobem ke změnám přistupujeme?
Účastníci získají nový pohled na souvislosti mezi nervovým systémem, dlouhodobou zátěží a přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Přednáška zároveň nabídne možné cesty ke zlepšení kvality života i v situacích, kdy medicína nenachází jednoznačné vysvětlení potíží.

Mgr. Stanislav Zapletal

Mgr. Stanislav Zapletal je fyzioterapeut s více než 25 lety praxe, organizátor odborných konferencí a vzdělávacích akcí pro zdravotnickou veřejnost. Do České republiky přinesl vzdělávání ve viscerální terapii, biodynamické kraniosakrální terapii (BCST) a metodě Somatic Experiencing (SE). Jako kouč se zaměřuje na zdraví, životní styl a v posledních dvou letech se intenzivně věnuje vlivu světla na lidské zdraví. Patří mezi nadšené propagátory zavádění zdravého světla do veřejného osvětlení. Ve volném čase se věnuje bezmotorovému létání.

Bolesti zad: problém pohybového aparátu nebo životního stylu?

Bolesti zad patří mezi nejčastější zdravotní obtíže, přesto jejich příčina nebývá vždy tak jednoznačná, jak bychom očekávali. Nález na rentgenu nebo magnetické rezonanci nemusí nutně vysvětlovat, proč nás záda bolí.

Fyzioterapeut Stanislav Zapletal nabídne širší pohled na vznik a prevenci bolestí zad. Vysvětlí, jak se na nich mohou podílet nejen fyzická zátěž a pohybové návyky, ale také stres, spánek, celková kondice a naše přesvědčení o bolesti.

Zaměří se také na rozšířené mýty o správném držení těla a ukáže, co podle současných poznatků skutečně pomáhá udržovat zdravá a funkční záda.

Mgr. Iveta Machková Kučerová

Mgr. Iveta Machková Kučerová je zdravotní a životní koučka, specialistka na gynekologické zdraví a primární prevenci, terapeutka kraniosakrální biodynamiky, konzultantka a lektorka péče o pánevní dno, průvodkyní metodou Lesní mysli. Ve své praxi propojuje péči o ženské zdraví s koučinkem a kraniosakrální terapií, prací se stresem a podporou zdravého životního stylu.

Ženské zdraví po čtyřicítce. Co se mění a proč se to týká žen i mužů

Období perimenopauzy a menopauzy představuje významnou etapu v životě ženy. Hormonální změny mohou ovlivňovat nejen fyzické zdraví, ale také psychickou pohodu, spánek, energii, sexualitu a mezilidské vztahy. Pro mnoho žen je toto období zároveň příležitostí k životní inventuře, přehodnocení priorit a hledání nové rovnováhy.

Iveta Machková Kučerová nabídne osobní zkušenosti i praktické poznatky ze své práce zdravotní & životní koučky. Zaměří se na péči o nervový systém, zvládání stresové zátěže, význam pobytu v přírodě a respektování přirozených cirkadiálních rytmů.

Menopauza ale není jen záležitostí žen. Změny, kterými žena prochází, mohou ovlivňovat i její nejbližší okolí, zejména partnerské vztahy. Přednáška proto nabídne také mužům příležitost lépe porozumět tomuto životnímu období a možnostem vzájemné podpory.

Jak se na menopauzu připravit? Co můžeme ovlivnit životním stylem? A jak toto období vnímat nejen jako soubor obtíží, ale také jako příležitost k osobnímu rozvoji a nové životní etapě?

Alois Škeřík

Státní trenér reprezentace ČR v kickboxu, člen výkonného výboru ČSFu a hlavní trenér Iron Fighters.

Sportu se věnuje od dětství. Prošel fotbalem, hokejem, fitness i bojovými sporty. Trenérskou kariéru zahájil v roce 2000 u mládežnického hokeje a postupně se zaměřil na box a kickbox. Od roku 2010 působí jako hlavní trenér české reprezentace v kickboxu. Během své kariéry vychoval deset mistrů světa a pomohl stovkám dalších sportovců rozvíjet jejich fyzickou kondici i osobní potenciál.

I prohru musíš umět řídit: co nás vrcholový sport učí o psychické odolnosti

Co rozhoduje o tom, zda se člověk dokáže vyrovnat s neúspěchem, překonat pochybnosti a obstát pod tlakem? A proč je schopnost zvládat prohry možná důležitější než umění vítězit?

Na konkrétních příbězích a zkušenostech z vrcholového sportu Alois ukáže, jak se buduje psychická odolnost, sebevědomí a schopnost zvládat náročné situace. Proč někteří sportovci dokážou překonat neúspěch a vrátit se silnější, zatímco jiní se pod tlakem zhroutí?

Zamyslí se také nad tím, zda v dnešní společnosti postupně neztrácíme schopnost čelit neúspěchu, nepohodlí a překážkám. A jaký vliv může mít psychická odolnost na naše sebevědomí, životní spokojenost a zdraví?

Odolnost totiž neznamená nikdy neprohrát. Znamená umět se s prohrou vyrovnat, poučit se z ní a jít dál.

Přednáška nabídne inspiraci nejen sportovcům, ale každému, kdo chce lépe zvládat životní výzvy a posilovat vlastní psychickou odolnost.

MUDr. Pavlína Doubravová

Je lékařka s nemocniční i ambulantní praxí v péči o pacienty s diabetem a obezitou. Péči o pacienty s diabetem se věnuje od roku 2011, kdy pracovala na interním oddělení a diabetologické ambulanci ve Fakultní nemocnici v Motole. Od roku 2018 pracuje v soukromé diabetologické a ambulanci.

GLP-1 a revoluce v léčbě obezity: konec diet, nebo začátek nové éry?

Moderní léky na léčbu obezity, jako jsou semaglutid a tirzepatid, představují zásadní posun v možnostech regulace tělesné hmotnosti a metabolického zdraví. Jejich účinky ale otevírají mnohem širší otázky: Je obezita především otázkou životního stylu a pevné vůle, nebo hrají rozhodující roli biologické mechanismy, které vědomě ovlivňujeme jen omezeně?

Co nás účinnost těchto léků učí o regulaci hladu, pocitu sytosti a tělesné hmotnosti? Proč se po jejich vysazení u mnoha pacientů ztracené kilogramy vracejí a co to znamená pro dlouhodobou léčbu obezity?

A je vůbec samotná tělesná hmotnost tím nejdůležitějším ukazatelem úspěchu? Při hubnutí totiž nezáleží jen na počtu ztracených kilogramů, ale také na zachování svalové hmoty, regulaci krevního cukru a snižování kardiovaskulárních a dalších zdravotních rizik.

Znamenají nové léky konec tradičního přístupu k hubnutí, nebo nás naopak učí lépe chápat, proč je dosažení a udržení zdravé tělesné hmotnosti tak složité?

Dr. Ivan Černohorský

Ivan Černohorský se dlouhodobě věnuje vzdělávání, koučinku a propojování vědeckých poznatků s každodenní praxí. Vedle psychologie a lidského chování se téměř deset let intenzivně zajímá o metabolické zdraví, výživu a mechanismy, které ovlivňují naše zdraví a stárnutí.

Diety, růst, recyklace a dlouhověkost

Nejde jen o to, co jíme, ale také o to, co tím sdělujeme svému tělu.

Jak je možné, že dvě téměř protikladné výživové strategie – tradiční nízkoproteinová, vysokosacharidová strava obyvatel Okinawy a moderní ketogenní dieta – mohou vykazovat některé podobné metabolické přínosy?

Naše tělo totiž nevnímá potravu pouze jako zdroj energie a stavebních látek. Prostřednictvím hormonů a buněčných regulátorů, jako jsou inzulín, IGF-1, mTOR, AMPK nebo FGF21, neustále vyhodnocuje dostupnost živin a přizpůsobuje tomu svůj metabolismus, růst i buněčnou údržbu.

Co nám současný výzkum říká o autofagii, příjmu bílkovin, půstech a dlouhověkosti? Je výhodnější udržovat organismus v jednom metabolickém režimu, nebo může hrát důležitou roli střídání období růstu, adaptace a regenerace?

Přednáška nabídne srozumitelný pohled na fascinující výzkum Valtera Longa, Davida Sabatiniho a dalších vědců – od dlouhověkých populací a fasting-mimicking diet až po rapamycin a jeho možné účinky na procesy stárnutí.

Co už víme z klinických studií, co zatím jen z experimentů na zvířatech a kde začínají slibné, ale dosud neověřené hypotézy?

Mgr. Eva M. Rybková, PhD.

Eva je executive a týmová koučka, supervizorka a expertka na leadership a mezigenerační komunikaci. Více než dvě desetiletí provází lídry, týmy i vedení společností rozhovory, které obnovují důvěru, přinášejí porozumění a otevírají prostor pro změnu. Ve své práci propojuje systémové myšlení, reflektivní praxi a laskavý leadership.

V Mindset Academy se věnuje ICF akreditovanému vzdělávání koučů a týmových koučů. Podílí se na výzkumu role koučinku v prevenci vyhoření zdravotníků na Jihočeské univerzitě. Je viceprezidentkou ICF ČR, autorkou knihy Puberta: Jak si ji s dětmi užít a spolutvůrkyní podcastu How to DOSPÍVÁNÍ. Na konferenci otevírá téma vztahů jako zdroje odolnosti, vitality a zdraví: jak o ně pečovat, aby nás nesly i v náročných obdobích, a co do této péče může přinést koučovací přístup.

Vztahy jako lék: kde hledat udržitelnou pilulku na dlouhověkost?

Co dělá naše vztahy kvalitními? Jak ovlivňují naše zdraví, psychickou odolnost a schopnost zvládat životní zátěž? A jak je proměňuje rychlý nástup technologií a umělé inteligence?

Zdraví není jen individuální projekt. Velká část našeho zdraví a životní spokojenosti souvisí s ostatními lidmi. Kvalita mezilidských vztahů patří k důležitým faktorům zdravého a spokojeného života. Jaké vztahy dnes skutečně žijeme a co můžeme udělat pro to, aby nám poskytovaly oporu, blízkost a pocit sounáležitosti?

Eva Rybková nabídne pohled na souvislosti mezi vztahy, zdravím a dlouhověkostí a ukáže, jak nám koučovací přístup může pomoci vědomě rozvíjet vztahy, které nás podporují.

Společně budeme hledat vlastní, udržitelnou „pilulku na dlouhověkost“. Jaké místo v ní mají druzí lidé – a čím do ní můžeme přispět my sami?

Mgr. Kamila Ulčová

Mentální koučka, lektorka, moderátorka a expertka komunikace. Věnuje se transformačnímu neurokoučinku a práci se stresem.

Intuice versus systém: Proč víme, co je zdravé, ale stejně to neděláme?

Co je vlastně intuice a nakolik jí důvěřujeme? Jak naše vnitřní přesvědčení a příběhy, které si o sobě vyprávíme, ovlivňují schopnost rozpoznat vlastní potřeby a uskutečnit změnu?

Příspěvek otevře téma napětí mezi intuicí a vědomě nastaveným systémem změny. Zaměří se na to, kdy naslouchat sobě a kdy se opřít o strukturu – a jak obojí propojit, aby změna byla skutečně udržitelná. Ukáže také, jak rozlišit autentický vnitřní signál od hlasu našich obav, naučených přesvědčení a očekávání okolí.

Mgr. Alžběta Pošmourná

Psycholožka, koučka a krizová interventka. Díky propojení těchto oblastí nabízí širší pohled na témata osobního i profesního rozvoje. Zaměřuje se mimo jiné na porozumění emocím a jejich vlivu na rozhodování, zvládání náročných životních situací a hledání rovnováhy mezi osobním a pracovním životem.

Emoce: jak ovlivňují naše myšlení, tělo a vztahy

Emoce nejsou pouze něco, co prožíváme uvnitř. Ovlivňují naši pozornost, rozhodování, komunikaci i způsob, jakým rozumíme chování ostatních. Zásadní přitom není jen to, co se objektivně děje, ale také jak situaci právě teď prožíváme. Stejná událost tak může v různém rozpoložení vyvolat odlišnou reakci – u nás i u druhých.