Syndrom skupinového myšlení (groupthink)

v kategorii: blog


Syndrom skupinového myšlení (groupthink) je touha po harmonii a konformitě ve skupině, která často vede k iracionálním rozhodnutím s často katastrofickým dopadem.
Ze syndromu skupinového myšlení pramení zejména
➡ neotřesitelná víra ve vlastní morálku a správnost své věci a svých názorů
➡ stereotypní názory na ostatní („nepřátelské“) skupiny, posilují důvěru skupiny ve vlastní rozhodnutí
➡ členové vyvíjejí tlak na jakékoli názorové odpůrce, aby se podřídili konsenzu skupiny.
➡ autocenzura vedoucí k tomu, že pochybnosti a odchylky od skupinového konsenzu nejsou vyjádřeny
➡ předpokládá se, že většinový názor a úsudky jsou jednomyslné
➡ někteří členové skupiny se stylizují do role obránců proti opačným názorům
➡ členové skupiny se cítí v bezpečí a věří v sílu skupiny, což často vede k přehnanému optimismu a riskování

Jak se bránit syndromu skupinového myšlení

➡ Otevřená komunikace: Podporujte organizační kulturu, která oceňuje různé názory a otevřený dialog. To zahrnuje vytváření bezpečných prostorů pro nesouhlas a alternativní názory.
➡ Rozmanitost týmů: Vytvářejte různorodé týmy se členy z různých prostředí as různými perspektivami, abyste přirozeně zpochybnili jednotné myšlení.
➡ Ďáblův advokát: Určete jednoho nebo více jednotlivců, kteří budou záměrně zpochybňovat skupinový konsenzus a domněnky, což pomůže předejít předčasné dohodě.
➡ Nezávislé myšlení: Před skupinovými diskusemi požádejte členy, aby nejprve samostatně rozvinuli své nápady a řešení, aby se předešlo brzké shodě.
➡ Facilitativní styl vedení: Vedoucí by si měli osvojit facilitativní styl vedení spíše než direktivní, podporovat účast všech členů a vyhýbat se předčasným vyjádřením vlastních názorů.
➡ Rozdělit skupinu: Pokud je to možné, rozdělte velké skupiny do menších, nezávislých týmů, aby se vypořádaly se stejným problémem, a poté se znovu sejděte a prodiskutujte zjištění. To může snížit tlak na přizpůsobení a podpořit inovativnější řešení.
➡ Strukturované rozhodovací procesy: Implementujte strukturované metody pro rozhodování, jako jsou checklisty a rozhodovací matice pro zajištění důkladného hodnocení.

“Anti-Bias” Checklist pro dobré rozhodování

  1. Bylo rozhodování nadmíru ovlivněno analogií k nějaké minulé události? 
  2. Je vaše rozhodování ovlivněno nějakou nedávnou, snadno vybavitelnou situací? 
  3. Kdybyste se museli rozhodnout až za rok, jaké informace byste chtěli mít k dispozici? Používejte checklisty pro potřebná data.
  4. Odkud pocházejí použitá čísla? Nebyla použita nějaká neopodstatněné čísla, jako třeba extrapolace historie? 
  5. Má někdo motivaci použít určitá čísla jako formu kotvení? Pokuste se použitý model “překotvit” a použít jiná čísla, jiné kotvy, jiné modely, referenčního čísla, novou analýzu.
  6. Předpokládáte, že někdo, něco, nějaká metoda úspěšně použitá v jedné oblasti musí být úspěšná i v této situaci? Eliminujte chybné asociace, pokuste se najít další srovnatelné případy.
  7. Není toto rozhodnutí spjato s nějakými minulými rozhodnutími (např. nechci zahodit, co už bylo utraceno).
  8. Vycházíte z přehnaně optimistického výsledku? Nechte projekt/řešení analyzovat někoho nezaujatého.
  9. Je worst case scénář dostatečně negativní? Představte si že worst case se stal, analyzujte příčiny.
  10. Nejste naopak příliš negativní?